Co se eklektické wiccy a jiných forem čarodějnictví týče, tak v České republice existují coveny nebo skupiny, do kterých je možné se zapojit. Velká část z nich se prezentuje právě takto a jsou poctivé v tom, co nabízí. Některé z nich se vydávají za součást tradiční iniciační Wiccy přímo nebo nepřímo tím, že nechávají jejich zájemce v dobré víře, že se o tradiční iniciační Wiccanský coven jedná. Eklektická podoba praxe bez iniciační vazby na původní Wiccu je ovšem naprosto v pořádku a je to plnohodnotná praxe, aniž by bylo třeba z ní dělat navenek něco jiného. Pro ty, které zajímá Wicca v tradiční iniciační podobě, čtěte níže.

V České republice v současnosti žije několik wiccanů, kteří byli iniciování v tradiční Wicce v Alexandrijsko-Gardnerovské linii a mají těsnou vazbu na coveny v Rakousku a ve Velké Británii. Tyto stránky jsou administrovány covenem, který byl založen v roce 2021 a působí převážně v Praze.

Abyste mohli pochopit, co je Wicca, v jakém prostředí vznikala a jak přibližně funguje coven, je dobré se podívat i na úplné začátky tradice Wicca. Odkud pochází? Kdo stojí za jejím zrodem? Je pravda, že si všechno vymyslel Gardner? (Ne.) Chcete-li se dozvědět více o historii tradice Wicca, doporučujeme knihy od Philip Hesselton a Professor Ronald Hutton.

Také velmi doporučujeme článek od Julie Phillips, “History of Wicca”. Julie v tomto článku krásně shrnuje co víme o Geraldu Gardnerovi a vývoji tradice Wicca. Tento a další článek jsou k dispozici na www.geraldgardner.com

Všechny uvedené zdroje jsou v angličtině a v praxi tradiční iniciační Wiccy se bez znalosti tohoto jazyka jednoduše nelze obejít. Ne všechny skupiny překládají rituály do mateřského jazyka a při mezinárodních setkávání tradičních Wiccanů je anglický jazyk rituálním jazykem. Angličtina je současně jazykem, v němž celá praxe vznikala a dává v něm největší smysl. Z toho důvodu jsou rituály často praktikovány v původním znění, což je případ i zmiňovaného covenu.

Nejdůležitější a naprosto základní kniha, kterou musí každý zájemce přečíst, a to ještě předtím, než se vůbec vydá na začátek cesty, je Wicca: A comprehesive guide to the Old Religion in the modern world od Vivianne Crowley. Výjimečnost této knihy spočívá v tom, že z dostupné literatury nejlépe vystihuje naši duchovní a rituální praxi. Neexistuje žádná jiná literatura, kde by byla Wicca popsána tak přesně a tak do hloubky. Současně představuje toto dílo úroveň zvládnutí anglického jazyka, která je nezbytná pro další práci. Tato kniha je dostupná na amazonu jak ve fyzické podobě, tak jako soubor na kindle.

Co je Wicca?

Wicca, kterou my praktikujeme je iniciační čarodějnictví, známá také jako tradiční iniciační Wicca, v USA známá jako tradiční britská Wicca, tradiční čarodějnictví, nebo jak ji zná většina z nás Iniciační Gardneriánská/Alexandrijská Wicca. Je to spousta různých pojmů, které všechny vznikly v určité době a v určitém kontextu a bývají vzájemně zaměnitelné. Jejich smyslem je pojmově oddělit tradici Wicca praktikovanou a přímo předávanou Geraldem Gardnerem a jeho přáteli od eklektických a populárních variací. Iniciovaní Wiccané mezi sebou ještě rozlišují dvě hlavní linie, a sice Alexandrijskou, či Garneriánskou linií, nicméně toto dělení v průběhu času ztratilo na významu a důležitější jsou dnes spíše hlavní větve Wiccy předávané jednotlivými velekněžkami aktivními ve druhé polovině minulého století.

Co znamená “iniciační”?

Wicca dle Geralda Gardnera a jeho předchůdců byla a je praktikována v malých skupinách (covenech), kde se znalosti, rituály, pravidla a zvyklosti předávají z osoby na osobu. Ukončení výcviku a vstup do Řemesla je prováděn formou iniciace Veleknězem či Velekněžkou. Ti samozřejmě sami museli být iniciování, čímž se tvoří iniciační posloupnost, které se říká linie (lineage). V iniciační Wicce, všichni kněží a kněžky svou linií znají a mohou tak vystopovat svůj původ zpět až ke Geraldu Gardnerovi a jedné z jeho mnoha Velekněžek. Tímto způsobem se tvoří přímé spojení (linie) skrze kterou jsou propojeni všichni Wiccané, jako pavoučí sítí. Stejně tak slouží tato znalost k ověření platnosti iniciace a také díky ní a vzájemně propojeným covenům napříč státy lze snadno odhalit situace, kdy si někdo nárok na iniciační původ vymyslel.

Je Wicca náboženství?

Wicca nemá žádné dogma a jednotlivé coveny jsou zcela autonomní. Přesto, že většina postupů bude mezi všemi coveny stejná, většina covenů má tendenci dělat věci po svém a hledat svou vlastní cestu, která je stavěna na společném základě. Wicca je mysterijní tradice a tak je založena na praxi a prožitku. Nestačí o ní jen číst. Formální výcvik je zcela esenciální součástí.

Ne všichni iniciovaní sdílí totožný pohled na božství. Jedni budou více polyteistického vnímání, jiní více dualistického. Není výjimkou, že v rámci jednoho covenu najdete členy vnímající božství odlišně. Díky tomu je trochu obtížné Wiccu náboženstvím nazývat, nicméně podle našeho názoru náboženstvím (ve smyslu skupinové praxe založené na uctívání pohanských Bohů) je. Někteří Wiccané však budou preferovat název Řemeslo. Ať už máme každý z nás porozumění těchto definic jakékoliv, podstata zůstává stejná, a tudíž názvosloví není zas až tak podstatné. Díky tomu, že hovoříme o iniciační tradici založené na praxi a prožitku, všichni uvnitř tradice máme pravě onu osobní zkušenost, díky které dohadování se o škatulkách ztrácí na důležitosti a v praxi vlastně vůbec nezáleží na tom, kdo vnímá Bohy polytetisticky a kdo jinak.

Co máme na mysli pod pojmy mystéria a božství?

“Naše praxe spočívá v prožitku mystérií, přičemž její základ je symbolika a rituál.” Tato mystéria nelze jednoduše popsat či vysvětlit. V tomto kontextu je mystérium to co je skryto, co nelze vidět a co lze pochopit pouze skrze osobní zkušenost. Tyto zkušenosti jsou nepřenositelné a slovy nepopsatelné. Tudíž pro to, abychom se mohli nějak dotknout Bohů, musíme mystéria prožít. Nestačí o tom číst. Protože co lze napsat nebo říci, již není mystériem.

Ve Wicce vnímáme božství jako polaritu. Božství jsou dvě hybné síly, kosmické energie, které tvoří změnu. Tyto dvě energie jsou si vzájemnými protipóly, mají mnoho dílčích archetypů a podob a současně jsou oba součástí jednoho celku. Jsou mnoha Bohy a mnoha Bohyněmi a zároveň jsou vnímány jako Bůh a Bohyně. V našem chápání se vzájemně doplňují a tvoří život. Božství vidíme jako ženské i mužské a v základních personifikacích je uctíváme jako Velkou matku bohyni a Rohatého boha, ale mohou mít i mnoho dalších jmen a podob.

Do které linie spadá náš Coven?

V našem covenu se setkávají dvě linie. První z nich je linie po Eleanor Bone a druhá je linie po Patricie Crowther, obě byly současně s Doreen Valiente a Lis Bourne Velekněžkami Geralda Gardnera a jsou považovány za „early mothers“ (ranné matky) moderní Wiccy.