Pro hledající – obecná část
Tato část stránek je určena především těm čtenářům, kteří hledají svou vlastní cestu, zajímá je pohanství, magie nebo obecně západní spiritualita či stará náboženství a náhodou narazili na tento web. Zároveň by tu ale měli najít pár informací také lidé, kteří se zajímají cíleně o tradici Wicca a vědí, že jednou v budoucnu by se rádi poohlédli po nějakém covenu. Tato stránka tu samozřejmě není proto, aby přesvědčila co nejvíce návštěvníků o tom, že zrovna Wicca je nejlepší a ostatní cesty nikam nevedou. Ve skutečnosti je tomu spíše naopak. V rámci současného pohanství má „hledající“ mnohem větší šanci, že odpověď na svou touhu po Bozích najde v jiných tradicích, například druidství, rodnověří nebo ásatrú. Wicca je totiž trochu jiná a vyhovuje spíše menšímu okruhu zájemců.
Hledající je pojem, který se používá v západní mystické tradici pro člověka, který hledá hlubší poznání. Někteří lidé celý život po něčem touží, hledají něco, co by je naplnilo, zodpovědělo některé otázky nejen intelektuálně, ale především v srdci a dosud to nenašli. Někdo má čarodějnictví v krvi a snaží se spojit se svými kořeny. Někdo se prostě narodí tak, že nemá pokoje, dokud se nestane knězem či jiným prostředníkem mezi světem Bohů a světem lidí. Snažíme se objevovat, pronikat pod povrch věcí, poznávat a nacházet a to nejen pouze slova na stránkách knih, ale také pravdy, kterých je možno se dotknout celou duší. Podstatné je, že pro hledající je Wicca jednou z mnoha cest, nikoliv cestou jedinou. Je to nikdy nekončící cesta lemovaná otazníky, kde každá odpověď přestavuje další a další otázky.
Lidé se k pohanství dostávají z různých stran a z různých důvodů. Stejně tak najdeme ve starých náboženstvích různé myšlenkové směry a proudy, které existují vedle sebe, každý je jiný, něčím ojedinělý, má jinou příchuť a přitahuje jiné lidi. Můžeme se setkat s keltským pohanstvím, germánskými kulty, druidstvím, jazyčnictvím (slovanstvím), čarodějnictvím, šamanismem, eklektickým pohanstvím, klasickou magií, přírodní magií a také s tradicí Wicca. Každý proud je svébytným a svým způsobem i unikátním přístupem a cestou. Není dobré je vzájemně zaměňovat a obvykle se nedoporučuje je ani příliš kombinovat, dokud nezjistíme, kde opravdu stojí naše srdce, co je spojeno s naší podstatou a čemu se okrajově věnujeme pouze pro momentální inspiraci. Tradice Wicca by proto neměla být jako cesta vybírána náhodně a bez rozmyslu. Naprosté většině lidí totiž vyhovují tradice jiné.
Je třeba si také uvědomit jednu důležitou skutečnost. Neexistují stránky, knihy nebo lidé, kteří by vám dali definititvní, úplně pravdivé, nezaujaté, vyčerpávající a veškeré potřebné informace. Takže pokud hledáte a toužíte, je třeba hodně číst a čerpat z různých zdrojů. Nelze například zůstat jen u těchto stránek. Pokud vás nebaví číst a studovat, není potřeba se nadále zabývat duchovními naukami. Nicméně ani číst zdaleka nestačí. Pokud hledáte cestu v tom, co je nám jako evropanům vlastní po krvi i po zemi, je třeba číst různé knihy z této oblasti s tématikou pohybující se od pohanství až k tradiční západní magii a samostatně třídit informace, utvářet si své vlastní názory a především pokud možno zdravým způsobem přemýšlet. Pokud jsme líní přemýšlet a samostatně zkoumat různá tvrzení, budete mít tendenci přijímat každou knihu jako by to byla jediná absolutní pravda. Tím pádem materiál, který vstřebáte ve vás nebude příliš působit a rozvíjet se a stane se nepotřebným harampádím. Duchovní zkušenost musí být živá. Důležitá je proto také rituální praxe. I když ještě nevíme, kterou cestou se vydat, je dobré občas Bohům obětovat nebo alespoň nějakým jednoduchým způsobem slavit sezónní svátky. Jsou to právě činy a obřadní praxe, z čeho se můžeme naučit nejvíc.
Eleanor Bone (1911 – 2001), jedna z velekněžek původního Gardnerova covenu, která následně zakládala další coveny na Britských ostrovech v průběhu 50. a 60. let. Právě od Eleanor Bone se odvozují nejpočetnější gardnerovské linie.
Pokud chcete poznat lidi, zajímavou příležitostí může být účast na konferenci BMWC, kde se setkávají lidé se zájmem o pohanství, přírodní magii atd., a to od začátečníků, přes zkušenější praktikující až po generačně starší kněžstvo v důchodovém věku.
Pokud budete číst, přemýšlet u toho a naslouchat odezvě vašeho srdce, dříve nebo později se vaše pozornost obrátí k některé z možných cest nebo si postupně začnete vytvářet svou vlastní. Nesnažte se nikam spěchat. Dávejte si pozor na lidi. I mezi pohany jsou tací, kteří tíhnou k fanatismu nebo vymývání mozků. Zdravý rozum a intuice jsou dobrými rádci. Nevrhejte se do té či oné cesty jen proto, abyste co nejdříve mohli někam patřit. Čím informovanější a rozvážnější rozhodnutí uděláte, tím lépe pro vás. Wicca nemusí vyhovovat každému a opravdu není pro každého. Je to náročná cesta, která vyžaduje disciplínu a mnoho práce.
Pokud vás i přesto zajímá (a to platí pro kteroukoliv tradici), přečtěte toho ještě více a snažte se jít do hloubky. V odkazech najdete seznam literatury.
Přebal knihy od Vivianne Crowley. Podle nás je tato kniha tím nejlepším, co lze o Wicce přečíst. Autorka je nejen wiccanská velekněžka, ale také jungiánská psycholožka a nijak se tímto úhlem pohledu netají. Díky tomu však nabízí snadno pochopitelný, poctivý i otevřený pohled.
Konkrétně k Wicce
Pokud se vážně zabýváte myšlenkou na vstup do Wiccy, čtěte nejen knihy v češtině, ale hlavně doporučenou literaturu v angličtině, pokud jste toho schopni. Doposud nejlepší publikovanou knihou na toto téma je Wicca: A comprehesive guide to the Old Religion in the modern world od Vivianne Crowley. Zatím v Čechách neexistuje etablovaná rodina wiccanských covenů, v niíž by bylo možné snadno projít výcvikem a zasvěcením, nicméně možnosti tu jsou. Jsou velmi omezené, a proto je dobré se napřed vzdělávat a číst co nejvíc zahraniční literatury. Je i tak dobré se v angličtině cvičit a vzdělávat, protože chcete-li hledat coven mimo ČR, je to nezbytné. Navíc ne všichni v tradici Wicca překládají obřady do svých mateřských jazyků. Naopak obřadní praxe ve své původní podobě není žádnou výjimkou. Vážným zájemcům umíme pomoci, pokud si najdou cestu a mají vůli. Angličtina a archaická angličtina jsou v mnoha covenech rituálními jazyky, proto je vhodné se jim do té doby věnovat. Může to být na dlouho, ale to by vás nemělo odradit. Ve Wicce je totiž všechno na dlouho. Vznikla v době, kdy neexistovaly domácí počítače, sociální sítě ani jiné způsoby tzv. instantního uspokojení. Rok není z pohledu Wiccy žádná doba. (Také proto uběhlo od poslední větší aktualizace tohoto webu více než osm let)
Nicméně než budete mít příležitost (a vězte, že pokud opravdu CHCETE, tak ona se objeví, pokud jste ochotní hledat) projít výcvikem, můžete strávit několik let studiem pohanství, mytologie, magie, astrologie, tarotu, run a celé řady dalších disciplín, které se budou hodit později. Zároveň se můžete věnovat různým metodám léčení či věštby nebo meditacím a praktikovat rituály samostatně. Když přemýšlíte o Wicce, přemýšlíte o cestě, která vás bude provázet po celý život. Proto člověk nemusí hledět na nějaký ten rok a měl by myslet hodně, hodně dopředu.
V knihách existuje celá řada hezkých obřadů, které si lze libovolně přizpůsobit vlastním potřebám a pomocí nichž můžete uctívat Bohy a postupně si zkoušet, jaké to je stát před jejich tváří a následovat staré stezky. Knihy Scotta Cunninghama, Raymonda Bucklanda nebo Ly de Angeles možná nemají příliš velkou vypovídající hodnotu o tradici Wicca, ale mohou být skvělým průvodcem v začátcích. V souvislosti s těmito knihami a obřady bychom rádi upozornili, že některé knihy hovoří o tzv. samozasvěcení. Je potřeba si uvědomit, že existují různé druhy zasvěcení, každý z nich vede k něčemu jinému a každý má určité podmínky, za nichž může proběhnout. Máte-li potřebu, neexistuje důvod, proč neudělat obřad samozasvěcení podle některé knihy a zasvětit tak svůj život Bohům a cestě. Rozhodně od toho nechceme odrazovat.
Nicméně není dost dobře možné uvést sebe sama do nějaké tradice, se kterou jste se nikdy nesetkali, a to přesto, že spousta knih tvrdí opak. Můžete si všimnout onoho jemného rozdílu v gramatice: Je možné zasvětit něco nebo někoho něčemu, tedy v třetím pádě. A je taky možné zasvětit někoho do něčeho, tedy v druhém pádě. Významově je to však propastný rozdíl. V prvním případě hovoříme o oddanosti určité cestě a v tom druhém o určité zkušenosti, určitém mystériu a uvedení do určité společnosti, která má jasně nastavená pravidla pro to, jak se stát jejím členem. „Tajné společnosti“ patří k evropské historii po mnohá staletí a tímto způsobem fungovaly celou dobu. Wicca není žádnou výjimkou. Je tedy zřejmé, že zasvěcení sebe něčemu můžeme udělat vždy sami, stejně jako je zřejmé, že zasvětit nás do něčeho (například do tradice Wicca) může udělat jen někdo, kdo byl zasvěcen před námi, a to v souladu s pravidly uznávanými uvnitř dané tradice. Je to princip, který známe v západní mystické tradici naprosto běžně.
Na závěr je třeba zodpovědět přímo se nabízející otázku, jak poznat, že dotyčný do dané společnosti patří a že skutečně je součástí tradice Wicca a je oprávněn předávat tradici dále. Zde je několik vodítek, jak poznat, že věci nejsou takové, jak se jeví:
- Dotyčný „učitel“ není ani plnoletý. (Do Wiccy jsou přijímání pouze lidé starší 18 let a učitelům ve Wicce je často třicet a více let.)
- Je velmi nevyrovnaný, má spoustu potíží, je dlouhodobě nezaměstnaný, hodně o sebe nedbá nebo je drogově závislý. (Neexistuje, aby ve Wicce byla svěřena odpovědnost za jiné někomu, kdo není schopen zodpovídat za svůj vlastní život.)
- Chce po vás peníze nebo jiné „protihodnoty“. (Wiccanský učitel chce po vás pouze to, abyste udělali svou práci, kterou za vás nikdo neudělá – tedy ochotu obětovat svému rozvoji energii a čas.)
- Bude vás učit po internetu nebo bez předchozího osobního kontaktu. (Wicca takto předat nelze – není to ani pouhá teorie, ani internetový kurz. Wicca ve své podstatě ignoruje moderní trendy. Tradice je mnohem více než jen rituální texty a Kniha stínů)
- Nabízí zasvěcení na internetu nebo v časopisech. (Případy, kdy se učitel takto propaguje jsou velmi vzácné a zasvěcení není nabízeno nikdy. Je to hledající, kdo musí požádat, ujít svou cestu a udělat svou vlastní práci.
- Tvrdí, že Wicca je stará více než sto let. (Není to tak docela pravda.)
- Dopouští se pravopisných a gramatických chyb. (Wiccani jsou často lidé vzdělaní a inteligentní. Bez inteligence a schopnosti zacházet s jazykem se touto cestou jít vůbec nedá.)
- Hovoří hodně o UFO, andělech, paranormálních jevech, konspiračních teoriích, spiritistických seancích a podobných věcech. (Tohle prostě fakt ne.)
- Spojuje sexualitu s iniciací. (Ani první ani druhý stupeň iniciace nemá sexuální podtext nebo symboliku. Ve wiccanském symbolickém systému pro to není absolutně žádný důvod a neexistují žádné výjimky. Pokud vám někdo bude tvrdit opak, je to jen způsob zneužití vaší důvěry.)
- V případě pochybností lze kontaktovat autory těchto stránek. (Wicca je menší než jak se na první pohled zdá, je to svět sám pro sebe a lidé ve Wicce o sobě navzájem vědí a často se i osobně znají. Tato propojenost jde až tak daleko, že o wiccanech, kteří se do ČR na nějaký čas přistěhovali, jsme věděli ještě před tím, než tak učinili. Šance, že by nějaký wiccanský coven unikl pozornosti wiccanů v okolí, je nulová.)