Měsíc

 

CURRENT MOON

Full Moon
100% of Full
Mon 10 Apr, 2017moon phase info

 

Základní informace

Měsíc je planetou (v astrologickém nikoliv vědeckém smyslu slova), která je Zemi nejblíže. Také z tohoto důvodu je k této planetě přiřazována astrální úroveň reality, která leží hned za hranicemi hmoty. Měsíc na rozdíl od ostatních planet neobíhá okolo Slunce, ale právě okolo Země, což činí jeho pohyb po obloze naprosto výjimečný a odlišný od ostatních těles (nevyskytuje se u něj zpětný, tzv. „retrográdní“ pohyb).

 

Střední (průměrná) vzdálenost Měsíce od Země je „pouhých“ 384 401 km. Jeden měsíční cyklus (tzv. synodický měsíc trvající od novu do novu) trvá přesně 29 dní, 12 hodin a 44 minut. Měsíc projde všemi dvanácti znameními zodiaku za 27 dní, 7 hodin a 43 minut (tzv. siderický měsíc) a v jednom znamení setrvá přibližně dva a čtvrt dne.

Měsíční fáze

To, co známe, jako měsíční fáze vzniká průběžně se měnícímu postavením měsíce vůči směru, kterým na Zemi dopadají sluneční paprsky. Díky tomu se velikost měsíčního povrchu, který je z našeho pohledu ve stínu, mění podle úhlu, který svírá pomyslná přímka spojující Měsíc se Zemí a přímka spojující Slunce se Zemí. Názorně je to vidět na následujícím schématu.

Vlevo kdesi daleko za okrajem vašeho monitoru svítí Slunce. Měsíc oběhne okolo Země přibližně jednou za 29 dní. Představíme-li si, že sedíme na místě pozorovatele, můžeme snadno vidět, jak se nám v průběhu této periody jeví Měsíc. Vždy je osvětlena jedna polovina jeho povrchu. V jednom případě se však na obloze vyskytuje na té samé straně, kde se nalézá Slunce (v astrologii hovoříme o tzv. konjunkci dvou planet) a odkud přicházejí jeho paprsky. Na obrázku můžeme toto postavení vidět na levé straně. Je logické, že z Měsíce pak vidíme jen tu stranu, která je ve stínu a pak říkáme, že je Měsíc v novu. Jelikož se Měsíc pohybuje vzhledem k Zemi směrem widdershins (nikoliv vzhledem k pozorovateli – Země se otáčí s pozorovatelem daleko rychleji, takže zdánlivý pohyb Měsíce po obloze je deosil, přičemž se našemu oku zdá, jako by se den po dni opožďoval za Sluncem), za několik málo dní z něj uvidíme malý osvětlený srpek na pravé straně celého měsíčního tělesa. Jelikož je v této fází na obloze stále velmi blízko Slunce, přes den jej díky daleko většímu slunečnímu jasu neuvidíme.

Jediná doba, kdy je možné pozorovat úzký dorůstající srpek, je těsně po západu Slunce, kdy už není jeho světlo na obloze tolik silné a Měsíc ještě nezapadl za obzor.  Další fází je ta, která je na obrázku zakreslena úplně dole. Spojnice Země a Měsíce a spojnice Země a Slunce svírají pravý úhel (astrolog by řekl, že Měsíc a Slunce jsou v kvadratuře) a z Luny je proto vidět pouze její pravá polovina. Říkáme, že Měsíc dorůstá a v tomto konkrétním případě vstupuje do první čtvrti. Postoupíme-li směrem widdershins po kruhu dále, ocitáme se u fáze úplňku. Měsíc stojí na obloze naproti Slunci (astrolog by řekl, že Slunce a Měsíc jsou v opozici), vstupuje do třetí čtvrti a nastává úplněk. Dále je to už jasné. Luna putuje po druhé polovině oběžné dráhy zpět na výchozí pozici, přičemž její osvětlená (z pohledu pozorovatele teď levá) část postupně mizí z dohledu, až přestane být vidět úplně, nastává nov a celý cyklus se opakuje. Za zmínku stojí ještě úzký ubývající srpek, který můžeme pozorovat pouze brzy ráno před východem Slunce. Jelikož se blížíme k novu, Měsíc je na obloze opět v blízkosti Slunce a nad obzor vyjde chvíli před ním. Dokud Slunce nevyjde, je srpek krátkou dobu pozorovatelný, až je nakonec opět zastíněn mnohonásobně silnějším slunečním světlem. Tolik tedy k měsíčním fázím.

Zatmění

Během tohoto cyklu mohou dále nastat dva velmi vzácné případy. První z nich je okamžik, kdy je Luna v úplňku (tudíž vždy přesně na opačné straně oblohy než Slunce) a na krátký čas se ocitá přesně na pomyslné přímce, která spojuje Zemi se Sluncem. Je logické, že v takové konstelaci se zářící stříbrný kotouč ocitá ve stínu Země. Takovému jevu říkáme zatmění Měsíce. Další vzácný jev se může odehrát, když je Luna v novu a tedy na stejné straně oblohy jako Slunce. Pokud na své pouti zrovna protne pomyslnou přímku spojující Zemi a Slunce, na krátký čas může sluneční paprsky zakrýt. Z pohledu z vesmíru na Zemi můžeme tento jev vidět jako kruhový stín pohybující se po zemském povrchu. Z pohledu pozorovatele, který se nachází v místě zemského povrchu, kterým stín prochází, vidíme na obloze tzv. zatmění Slunce. Měsíc se ocitá v našem zorném poli na stejném místě jako Slunce a my můžeme na kratičkou chvíli pozorovat neuvěřitelný fenomén, kdy Slunce najednou uprostřed dne přestane svítit a krajina se ponoří do tmy.

Role Měsíce v čarodějnictví

Měsíc je ve Wicce  mimořádně důležitým nebeským tělesem. Jeho význam je klíčový zejména pokud se jedná o rituály esbatu (rituály pořádané u příležitosti úplňku nebo novoluní). Důvodů je povícero. Především je pro nás Luna symbolem Bohyně a to především díky svému pravidelnému cyklu, který koresponduje s cyklem plodnosti ženy. Oba trvají stejně dlouho a mají období vrcholící síly a expanze (úplněk / plodné dny) a období expanze a zániku (nov / období menstruace). Dále jsou to některé jiné procesy v přírodě, které s měsícem souvisí. Je známo, že za přibývajícího měsíce rostliny rostou rychleji a některé druhy léčivých rostlin (jestli ne většina) sbírané za přibývajícího měsíce vykazují lepší výsledky.

Lunární cykly rovněž ovlivňují emoce či zdravotní stav mnoha lidí a stejně tak i jasnost a četnost snů, které se nám zdají. K vlivům, které jsou již hůře prokazatelné je pak vliv měsíčních fází na tok éterické síly a na astrál. Nepředstavujeme si jej jako nějaký lineární tok, ale jako spíš něco, co se dá přirovnat k točivému momentu pevných těles nebo elektronovému spinu (což jsou termíny z fyziky  a s lítostí konstatujeme, že neznáme žádné výstižnější). Tento tok síly je „něčím“, co sice nelze vidět, nahmatat ani změřit, lze to jen vycítit a za přibývajícího měsíce je to „pravotočivé“, tedy konstruktivní, tvořivé, rostoucí a za ubývajícího Měsíce „levotočivé“, čili destruktivní. A jakkoliv se tento popis jeví z běžného pohledu bizarní, připadá mi do značné míry vystihující, dokážeme-li se podívat na význam, který leží za ním. Bohužel mi pro přesnější vysvětlení chybí vhodné výrazy, takže toto vysvětlení ponechávám někde na půli cesty na samé hranici slov…

V magii pak tento tok využíváme analogicky buď pro práci „pravotočivou“ spojenou s pohybem ve směru slunce (hodinových ručiček), čili rovněž konstruktivní nebo v případě ubývající Luny s magií „levotočivou“ spojenou s pohybem proti slunci (proti směru hodinových ručiček), čili s magickou prací destruktivní. Pokud praktikujeme magii, snažíme se za pomoci vizualizace a usměrnění éterické energie vytvořit na astrálu odpovídající obraz, který pak čeká na vhodné podmínky, aby se uskutečnil na hmotné rovině. Proto má aktuální fáze Luny vliv na úspěšnost našeho počínání, magickou práci i celkovou energii rituálu.

 

Základní korespondence Měsíce

Živel: voda
Bohyně: Persefona, Diana, Hekaté, Arianrhod, Cerridwen, Rhiannon Bohové: Chors, Thot
Strom života: Jesod
Strom: vrba
Barvy: bílá, stříbrná, fialová
Vůně: citrón, jasmín, santal, vlčí mák (semeno), myrha, lotos
Kameny: měsíční kámen, ametyst, křemen, safír, chalcedon
Kov: stříbro
Runa (futhark): Perthro
Tarot: Měsíc, Velekněžka
Další atributy: sny, plodnost, věštění, magie, jasnozření, astrální cestování, emoce, tajemství, znovuzrození, ženská mystéria