source https://www.doreenvaliente.org/

V roce 2020 byla vydaná nová knížka s názven „In search of the New Forest Coven“ (Hledání New Forest covenu). Jejím autorem je Philip Heselton, který se narodil roku 1946. Jeho literatura se zabývá zejména tématem mystérií země a historií moderního čarodějnictví. V oblasti historie moderního čarodějnictví je jedním ze světově nejproslulejších expretů a jeho vyzdvihované bibliografie o Geraldu Gardnerovi a Doreen Valiente byly vydány v letech 2012 a 2016.

Philip Heselton mi dal laskavé svolení část knihy přeložit do češtiny a publikovat ji jako článek pro české čtenáře.

source www.goodreads.com

„Nacházíme se na okraji záhadného, rozporuplného a tajemného lesa. Měl jsem velké štěstí, že jsem mohl osobně hovořit s několika posledními žijícími účastníky tohoto příběhu. Samozřejmě dnes již mnoho z nich prošlo závojem smrti a já cítím povinnost zaznamenat co mi řekli. A tím osvětlit počátky toho čemu dnes říkáme Wicca (pozn. K Achrerová – tradiční iniciační Wicca), co však v době o které hovoříme bylo známo pouze jako čarodějnický kult. (the witch cult).

Přibližně v roce 1959 jsem si půjčil knížky zvanou Čarodějnictví dnes z knihovny. Jejím autorem byl Gerald B. Gardner. Na titulní stránce se pod autorovým jménem píše následující:

Člen jednoho z prastarých covenů čarodějnického kultu, který stále přežívá v Anglii.

Tato fráze ve mně hluboce rezonovala. Naznačovalo to, že někde na venkově se scházeli členové starých farmářských rodin a v osamělých stodolách či někde v polích dělali letité rituály s parožím a ohni v kotlích, aby oslavili části roku, nebo prováděli magické rituály za účelem ovlivnění jejich každodenního života.

Můj výzkum, který jsem započal už před dvaceti lety, byl zaměřen na zkoumání této fráze. Časem se ukázalo, že to byla pravda jen z části, nicméně tato vize mě přiměla k tomu snažit se o oněch přežívajících čarodějnických covenech zjistit více. Díky této touze jsem vyrazil cestu, po níž stále kráčím.

Práce Doreen Valiente, profesora Ronalda Huttona a zesnulého Mika Howarda, editora časopisu The Cauldron, mě inspirovaly v pokračování mého výzkumu. Knihu Wiccan Roots jsem napsal jako svůj první pokus o popis historie.

Nyní, o několik knih později, mám pocit že i přes mnohá tajemství se blížím k tomu, co se tehdy mohlo udát. Našel jsem a umístil na svá místa mnoho kousků této obří složité skládačky. Věřím, že není ani zdaleka dokončena, nicméně tato kniha má za úkol vyplnit prázdná místa skládačky a z valné většiny to jsou důkazy, které doposud nebyly publikovány.

Při výzkumu pro tuto knihu jsem se snažil najít co nejvíce informací o jednotlivých osobách které měly spojení se skupinou, do které byl Gerald Gardner zasvěcen. Sem patří nejen jejich esoterické zájmy (a většina jich měla celkem dost!) ale také jejich každodenní životy, osobnost, a charakter, abychom je takříkajíc přivedli k životu.

Cílem této knihy je formulovat jasnější představu o tom jak se tito lidé poznali, jak a kam se vyvinula jejich společná praxe a víra tak, aby utvořila něco, do čeho pak později mohl být Gardner zasvěcen.

Nejdříve jsem se podíval na písemné záznamy, které nám zanechal Gardner. Mezi ně patří jeho knížky, ať už fikce ne faktografie, publikované i nepublikované, dopisy, kniha stínů, rozhovory a články v novinách a zprávy od těch kdo ho znali. Tyto nám poskytují různá vodítka a informace, které nám umožňují utvořit si představu o tom jaká zmíněná skupina kam byl iniciován byla.

Nejsrozumitelnější záznam událostí vedoucích ke Gardnerově zasvěcení je poskytnut v jeho biografii vydané v roce 1960. Čtyři roky před Gardnerovou smrtí v roce 1964, ve věku 79 let byla vydána knížka Gerald Gardner Witch. Zdá se, že důkazy naznačují, že velká část této knihy byla ve skutečnosti Gardnerova vlastní slova. Byla pravděpodobně založena na nahrávkách rozhovorů a tudíž je až autobiografická.

Její největší hodnota je v tom, že nám poskytuje detailní informace o Gardnerově životě od jeho narození v roce 1884 do jeho iniciace v roce 1939. Přiznávám, v některých detailech se autor knihy mýlí, ale i přes to je velmi cenným zdrojem informací. Je psaná jako pravdivé záznamy pozoruhodných událostí. V knize Gerald Gardner Witch mne nejvíce zaujala část, která je pro současné potřeby dostatečně přesná, a sice kapitola 13 s názvem Into the Witch Cult. Z této kapitoly často cituji, protože nabízí nejúplnější a nejrelevantnější začátek našeho pátrání. Když se podíváme na tuto kapitolu podrobněji, nacházíme esenci příběhu vyprávěného Gardnerovými vlastními slovy od momentu kdy se vrátil na důchod do Anglie v roce 1936, do chvíle jeho zasvěcení v roce 1939.

Na základě mého výzkumu jsem zjistil, že některé autorova tvrzení jsou nepřesná, pravděpodobně díky špatnému pochopení Gardnerova sdělení. Jak znám Gardnerovu osobnost, jsem v podezření, že některé dezinterpretace byly Gardnerovým úmyslem.

Byl jsem obviňován lidmi, kteří doslovně přijímají Gardnerův příběh o tom jak se setkal s čarodějnicemi a byl iniciován doslovně. A přesto, že jsem ho sám osobně nikdy nepotkal, poznal jsem ho až překvapivě dobře v průběhu mého výzkumu.

V jeho psaném projevu se velmi vzácně nachází úmyslné nepravdy. Je možné, že něčemu věřil, a to pak věrně zaznamenal. Později se pak ukázalo, že se jedná o nepravdu. Ať tak či tak Gardner byl mistrem ve vyvolávání zavádějících dojmů, zatímco říkal doslovnou pravdu. Byl to šejdíš první kategorie. Uvedu příklad.

Někdo, kdo znal Geralda dobře a kdo byl členem jeho Bricket Wood covenu byl Fred Lamond. (pozn. Achrerová – žil i v Čechách a Rakousku kde zemřel, rozhovor s ním zde) Když jsme si spolu o Geraldovi psali, řekl mi:

Není to tak, že lidé s kreativní představivostí pořád lžou, nicméně problém s nimi je rozlišení mezi pravdivými a nepravdivými příběhy.

Při studiu Gerald Gardner Witch jsem zjisti, že Gardnerem vyprávěné příběhy jsou v případě, kdy je lze ověřit v hlavních ohledech skutečné pravdivé.

Domnívám se, že znám Geralda Gardnera dostatečně dobře na to, abych řekl, že podstata kapitoly 13 knihy Gerald Gardner Witch je pravdivá. Samozřejmě i zde má Gardner tendence poskytovat zavádějící informace, jak se přesvědčíme později. A v některých věcech byl stejně jako my všichni ostatní velmi dobrý v sebeklamu. Provinil se totiž zbožnými přáními. Bezpochyby i já se v některých věcech mýlím, zejména v oblastech kde se dopouštím spekulací.

Rozhodl jsem se podívat pozorněji na skupinu lidí, do které byl státní úředník v důchodu Gerald Gardner dle jeho slov zasvěcen, protože jsem měl podezření, že ti kdo tvrdí že Gardner si celou tu věc vymyslel, nemají pravdu. Bezpochyby si z toho něco vymyslel, stejně jako další, kteří se objeví na stránkách této knihy. Toto je základní motiv: Řemeslo se vyvíjelo po mnoho let ve 20 století. A bylo ovlivněno více lidmi.

Nejčastěji se jednalo o ženy střední třídy ve středním věku, které se zajímaly o okultní vědy: To co se skrývá, za každodenní realitou. Většinou žily v oblasti Highcliffe-on-Sea, vesnice na okraji New Forestu. Bylo by skvělé moci se vrátit v čase a vyslechnout si rozhovory mezi nimi ve chvíli, kdy se skutečně odehrávaly. Bohužel bez takových schopností jsem se pokusil přivést jednotlivé postavy k životu, jak nejlépe jsem dokázal. Sbíral jsem malé útržky informací ze širokého množství zdrojů a v posledních letech se mi zpřístupnily zdroje nové, které jak se ukázalo jsou velmi užitečné. Je pro mě vzrušující, když dvě části skládačky ze dvou různých zdrojů zapadnou do sebe.

Už na počátku mého pátrání jsem si uvědomil, že coven do kterého byl Gardner iniciován, není coven přežívající již od dob středověku, ale spíše byl produktem dvacátého století našeho letopočtu. V tomto případně se jedná o jedince s konkrétními zájmy a zkušenostmi, kteří spolu sdíleli zájmy a skrze, jak se říkalo, úrodný kotlík proměny a inspirace se zájmy jednotlivců začaly spojovat a zaměřovat na čarodějnictví.

Všichni pevně věřili v reinkarnaci, která se stala základním rysem v bohaté směsi témat, které se staly „čarodějnickým kultem“. Začala se objevovat přibližně v polovině třicátých let dvacátého století. V té době minimálně dva členové tvrdili, že byli čarodějnice v předchozích životech, tudíž můžeme být čarodějnice v současných.

Timothy Landry mi řekl: Tuhle jsem mluvil se kamarádem z Řemesla a ten my Wiccu popsal spíše jako kult reinkarnace, než jako kult plodnosti. To se mnou rezonovalo.

Se mnou to také rezonovalo a domnívám se, že Gardner to vnímal stejně. Domnívám se tak na základe článku, který do dnešní doby nebyl publikován, s názvem „Reinkarnace jako čarodějnické náboženství“. Dnes nevěřím tomu, že skupina lidí si jednoho večera sedla ke stolu a rozhodla se vytvořit čarodějnický kult. Domnívám se, že to začalo ve chvíli, kdy více než jeden člověk ostatním prozradil že jeden z jejich předků, byl čarodějnice, nebo že oni sami byli čarodějnice v minulém životě. O tom více později.

Cítím že je nutné, dát velký důraz na skutečnost, že to nebylo jejich náboženství, nebo alespoň ne z počátku. Většina z nich zůstala po celý život křesťany, nebo dávali věci do širších kontextů tak jak vyžadovala teosofická společnost. Čarodějnictví nebylo víc než jedna nitka, v bohatém koberci okultních a exoterických snah, i když pro Gardnera a pár dalších se z toho, domnívám se, později stalo mnohem víc.

V mnoha ohledech neříkám nic nového. Před více než dvaceti lety profesor Ronald Hutton ve své knize The Triumph of the Moon popsal většinu vlivů, které nakonec vedly k tomu, čemu dnes říkáme moderní pohanské čarodějnictví. Já na druhou stranu zkoumám evoluční povahu tohoto procesu a některým účastníkům dávám jména a tváře. Aby byl obrázek úplný, bude to stát ještě spoustu práce. Rád bych později napsal více o víře a praktikách členů čarodějnického kultu, kteří si v roce 1939 říkali „the wica“.“

Pozn. ke článku

Snažila jsem se text co nejvěrněji přeložit a napsat především s důrazem na význam sdělení. Pokud v textu i přes mou snahu najdete nejasnosti či chyby dejte mi vědět, ráda to opravím. Knihu v originále můžete pořídit na Amazonu.

Další knihy od Philipa Heseltona

  • Skyways and Landmarks Revisited (1985)
  • Earth Mysteries: An Exploratory Introduction (1985)
  • Tony Wedd: New Age Pioneer (1986)
  • The Elements of Earth Mysteries (1991)
  • Secret Places of the Goddess (1995)
  • Earth Mysteries (1995)
  • Mirrors of Magic (1997)
  • Magical Guardians (1998)
  • Leylines: A beginner´s Guide (1999)
  • Wiccan Roots (2000)
  • Gerald Gardner and the Cauldron of Inspiration (2003)
  • Newland Avenue School 1896-2006 (2006)
  • Witchfather: A Life of Gerald Gardner (Vols. 1 and 2) (2012)
  • Doreen Valiente Witch (2016)

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *