Úvod
Stewart a Janet Farrarovi píší ve své knize Witches‘ God k tomuto tématu následující:
Ze všech možných mužských forem Božstva existuje jedno, které je starší než zemědělství a to o mnoho tisíc let. Přežil s ním v harmonii nikdy neporažen navzdory mnohým monoteistickým pokusům jej zlikvidovat. To je Rohatý Bůh přírody.[1]
S tímto tvrzením nemohu než souhlasit, nicméně rád bych se alespoň ve zkratce podíval na podklady, které mě k tomuto názoru opravňují a na historii konceptu Rohatého Boha od doby kamenné až dodnes.
Historie Rohatého Boha
Historie Rohatého Boha je spekulativní a známe ji pouze přibližně. Na základě některých indicií však můžeme říci, že jeho kult jako Rohatého Boha lovu skutečně na území Evropy existoval a je starší než vegetativní kulty, které přišly až s rozvojem zemědělství.
Jeden z nejznámějších dokladů o kultu Rohatého Boha pochází z jeskynních maleb z lokality Trois-Freres ve Francii, které jsou datovány přibližně do období 13 000 let př. n. l. Na těchto malbách se můžeme setkat s obrazem napůl jelena a napůl člověka. Považuje se za vyobrazení tehdejšího šamana nebo čaroděje provádějícího obřad k zajištění dobrého lovu a různí autoři jej považují za nejstarší doklad kultu Rohatého Boha lovu sahajícího až do starší doby kamenné.[2]
K dalším pramenům, z nichž se odvozuje souvislost současného synkretického konceptu Rohatého Boha s jeho historickými podobami je obraz pankeltského Cernunna a Rohatého Boha Pashupatiho z kultury, která se rozvinula v okolí řek Indus a Ghaggar-Hakra v období 3300 až 1700 př. n. l. Spojitost mezi těmito dvěma Bohy v indoevropské etnické větvi je dokladována vyobrazením Cernunna na Gundestrupském kotli, který pochází z laténské kultury v období mezi 1. a 2. stoletím př. n. l. a vybrazením Pahupatiho na reliéfech kultury údolí Indu datovaných do období mezi 2. a 3. tisíciletím př. n. l.[3,4]
Mladší podobou Rohatého Boha je Pan, který byl uctíván po celém starém Řecku a dodnes se těší velké oblibě v mnoha tradicích čarodějnictví, moderním pohanství i tradici Wicca.[5]
Prvním pokusem o synkrezi Rohatého Boha vyplývající z myšlenky, že rohatí bohové minulosti byli manifestacemi jediného Rohatého Boha, byl zřejmě Bafomet Elifase Léviho. Jeho koncept a vyobrazení obsahuje celou řadu prvků, které se považují za atributy a významy Rohatého Boha dodnes.[6,7]
K této myšlence přispěly i práce Jamese Frazera a především Margaret Murrayová, která ve své práci God of the Witches prezentovala dosud uspokojivě neprokázanou myšlenku, a sice, že křesťanské “obcování čarodějnic s ďáblem” bylo ve skutečnosti pohanské praktikování kultu Rohatého Boha.[8] Dnes jsou sice její práce i názory překonané a netěší se příliš dobré pověsti, ale nemění to nic na faktu, že obraz Rohatého Bůha má v západním duchovnu určitou kontinuitu. Margaret Murrayovou zde zmiňuji také z toho důvodu, že se jejím dílem do značné míry inspiroval také Gerald Gardner.
Rohatý Bůh byl nicméně živou součástí západního okultního hnutí ještě dříve než dalo v polovině minulého století vzniknout tradici Wicca. Rohatý se v něm objevuje nejen jako Bafomet Léviho, ale také jako Pan, kterému Aleister Crowley v roce 1929 věnoval svůj hymnus. Dovolím si zde citovat z překladu Josefa Veselého:
Jsem Pan! Io Pan! Io Pan Pan! Pan!
Já jsem tvůj člověk, já jsem tvůj druh,
kozel tvého stáda, jsem zlatý, jsem bůh,
jsem maso tvých kostí, květ tvého stvolu,
od jara k podzimu, nahoru dolu
s kopyty z ocele po skalách ženu se vpřed.
Uháním, běsním, przním a rvu svět,
svět ohromný a neskonalý,
skřítky, menády, muže, panny,
mocí toho, jež zove se Pan.
Io Pan! Io Pan Pan! Io Pan! [9]
Symbolika
Symbolika Rohatého Boha je velmi komplexní a její chápání je značně individuální. V předcházející podkapitole jsme si ukázali, že byl spojován s lovem a divokou zvěří. Na Crowleyho hymnu vidíme velmi zřetelně, že nespoutaná divokost je Rohatému Bohu vlastní dodnes. Takže velká část lidí, kteří jeho kult následují by vám stále řekli, že je pro ně Rohatý Bůh personifikací divoké síly přírody, života a smrti. Spojení s přírodou a živočišnými instinkty velice zřetelně naznačují jeho rohy a v případě řeckého Pana jsou to také kopyta, kterými je spojen se zemí.
Jeho podoba je nicméně lidská, takže představuje i něco více než jen zvířecí instinkty. Představuje integraci naší zvířecí přirozenosti do skutečně celistvé lidské přirozenosti a zároveň její spojení s Božskou energií.[10]
V jeho rozích a kopytech můžeme také vidět znázornění známého hermetického postulátu: Co je dole, je jako to, co je nahoře a co je nahoře, je jako to, co je dole. Tato spojitost je mnohem lépe vidět na Rohatém Bohu v podobě Bafometa, který svou pravou paží ukazuje k nebesům a svou levou paží ukazuje k zemi. Stejně tak je bafometovo vyobrazení velmi názorné pokud jde o vyobrazení spojení říše instinktů a Božství (rohy a andělská křídla).
Rohatý Bůh představuje život a smrt. Je spojován s plodností a silou přírody a zároveň je patronem lovu – smrti, která je nevyhnutelná pro nový život. Tento nekonečný cyklus můžeme vidět jako dva hady na Hermově holi v Bafometově klíně.
Řecký pan představuje další aspekty Rohatého Boha, kterými jsou zejména sexualita a hudba, ačkoliv jeho vlastní původ (původně byl místním bohem v oblasti Arkádie) je rovněž v oblasti lovu a ochrany stád a lesů.[1] Jeho flétnu můžeme interpretovat jednak jako mužskou jemnost a tvořivou schopnost v oblasti umění a také jako centrální kanál našeho těla procházející páteří, kudy proudí extatická energie.
Všechny tyto aspekty (mužská energie, plodnost, lov, život, smrt, sex, extáze a krása) se váží k Rohatému Bohu v minulosti i současnosti a patří k jeho komplexnímu významu nejen v tradici Wicca, ale i v mnoha větvích současného pohanství.
Další četba
Velmi kvalitním textem na toto téma je pojednání Milana “Mysliče” Myslivečka na stránkách Pohanského kruhu, který ačkoliv sám je jiného vyznání, vytvořil poměrně dobrý přehled toho, kde se wiccanský Rohatý Bůh vzal. Pro zájemce o Wiccu považujeme tento počin za téměř povinnou četbu na téma Rohatého Boha.
Použitá literatura
[1] Janet a Steward Farrar: The Witches‘ God (Phoenix Publishing Inc.1989)
[2] http://en.wikipedia.org/wiki/The_Sorcerer_%28cave_art%29
[3] http://www.geocities.com/indianpaganism/hornedgod.html
[4] http://en.wikipedia.org/wiki/Indus_Valley_Civilization
[5] http://en.wikipedia.org/wiki/Pan_%28mythology%29
[6] Elifas Lévi: Dogma a rituál vysoké magie (Trigon 2000)
[7] http://en.wikipedia.org/wiki/Horned_god
[8] Margaret Murray: God of the Witches (Oxford University Press, USA 1970).
[9] Josef Veselý: Magie, str. 505 (Vodnář 2001)
[10] Viviane Crowley: Wicca: The Old Religion in the New Millenium (Thorsons 1996)
